11 мар. 2016 г.

Bořek Šipek v Tančícím domě

Autorka - Polina Shimokhina, K6

Když jsem dozvěděla, že mám možnost navštívit Tančící dům, byla jsem moc rada, protože vždycky se chtěla podívat na to uvnitř. Všichni lidi si zvyknuly na tu neobvyklou formu budovy, ale málo kdo zná druhou stranu.


Ve středu jsme šly  s mojí kamarádkou na procházku, vypily jsme kávu a pak šly  do Tančicího domu. Je přímo  na břehu Vltavy, blízko Jiráskového mostu. V dané chvíli tam je výstava Bořka Šípka, výtvarníka a architekta, který zamřel 13. února. Byl jako hlavní architekt na Pražském hradě. 

Uvnitř je to moderní a hezké jako i zvenku. Bylo tam hodně lidi, někdo se prostě díval na výtvory a také někdo hledal nábytek. Opravdu jeho nejoblíbenější materiál je sklo. Architekt měl bohatou fantazie a neobyčejné myšlení, spojoval nespojitelné ale to vypadá hezké a krásné.


Jestli chcete tam něco koupit, buďte připravené utratit spousta peněz, ceny se pohybují v rozmezí od 2000 korun za sklenici do 450.000 korun za gauč. Ale výhled na Vltavu je opravdu skvělý z toho místa, doufám, každý bych chtěl takový vzhled se svého doma. 

Dohromady výstava se mi líbila, to je opravdu neobvyklé současné umění, Bořek Šipek byl talentovaný výtvarník a nechal bohaté dědictví nejenom v České Republice ale i po všemu světu.



Autorka - Marina Koliada, K3

V roce 2010 jsem měla dovolenu v Karlových Varech a samozřejmě jsem se dívala na nejhorčejší a neobyčejný pramen Vřidlo. A vedle něho byla výstava výrobků ze skla. Vůbec jsem neměla tušení, že ty vázy a sošky jsou Šipkovy výtvory. Jeden z ních se mi moc líbíl, a zajímalo mi jak on tak udělal, že ve valci skla byl bárevný čmelák.

I když letos jsem dozvědela o Šipkově smrti kvůli slinivkově rakovině, měla jsem velkou smůlu a jístě jsem můsela jít do výstavy «Out of limits» v Tančícím domě, který se hachází naproti Jiráskovu mostu na Masarykovym nábřeži. Byla jsem tam se svojí spolubydlící v sluneční den a proto slunce svítilo skrz okna a bylo všude. Díki tomu jsem citila, že všechno co děje je prostě jak to potřebují naš osud a život. Neměla bych truhlit a stěžovat si.



Místnost měla kouzelnou, pozitivní atmosferu a žádné lidi, protože jsme šli o víkendu v 10 hodin ráno. To je moje heslo v životě – čím dřiv, tím lépe. Výstava byla skutečně neuvěřitelná, nemohli isme uvěřit, že všechno udělal člověk. Viděli jsme tam slněné stromy, květinky, karafy i dokonce křesla, stoly a skříně. Okouzlili mě vázy, které inspiruji mi malovat vitrážnými barvami na skle. A taky bych si koupila jednu mísu, ale pořad jsou drahé. Ještě jsem si všimla podobnou ryby, kterou jsem viděla ve Varech.

Avšak se mi nelíbila jen jedna věc, že Bořek Šípek zamřel. To byl opravdu český skleněný specialist. Doporučila bych každému jít do galerie a se pokochat na ty mísy, stolky, karafy, sošky a prostě umělecké, profesionální a mistrovské díla.

Комментариев нет :

Отправить комментарий