16 июн. 2015 г.

Do Koněpruských jeskyň

Text  - Maryna Stognijenko, K1
Foto - Sofiia Makanova, K1


Léto je doba, která nese v sobě cosi vřelého a radostného, a to nejen pro teplé počasí a neobyčejně krásnou přírodu, ale také proto, že všechno kolem pobízí k pohybu, dobré náladě a cestám za zážitky. Právě tím se vyznačily první letní dny pro několik odvážlivců z bývalé skupiny K1 v čele s energickou a zvědavou paní Jitkou Helmichovou, kteří vyrazili za zážitky až do Koněpruských jeskyň. 


Očekávaná cesta začala brzy ráno, a již v poledních hodinách jsme si užívali nádherných výhledů v okolí jeskyň. 


Samotné podzemní prostory, jež připomínají sídlo čaroděje ze všemi oblíbených dětských pohádek, naprosto okouzlují svou majestátností a klidem, který panuje tady přes několik tisíciletí. V těchto prostorech, jež vznikly působením vody na horniny, odehrávalo se hodně zajímavostí: v 15. století jeskyně byly sídlem penězokazů, a objevitelem horního (a nejstaršího) jejich patra se stal třináctiletý(!) kluk. 


Ve velkolepých podzemních «sálech», ozdobených bizarně vytvarovanými horninami, trochu později, během prvních výzkumů, byly objeveny kostry zvířat, jež obývaly jeskyně před několika tisíci let. Zvláštní pozornost si zaslouží «varhanní sál», velkolepá místnost v dolním patře, jejíž horninová ozdoba připomíná varhany. Podle průvodce, první prohlídky jeskyň předpokládaly i hudební doprovod, avšak z bezpečnostních důvodů se od této tradice muselo ustoupit. 

Po obědě jsme se vydali na cestu zpátky. Hledání autobusové zastávky nám umožnilo užít si výhledu na obklopené horami Koněprusy. 


Dalším ačkoliv i neplánovaným cílem naši cesty byl malebný Beroun. Po procházce útulnými a tichými uličkami malého městečka dáli jsme si dobrůtky, a již za hodinu jsme byli v Praze a s přáním báječného a plného zážitků léta jsme se rozloučili.

Děkuji vám za tak nádherný den a doufám, že byl to jen začátek!

Комментариев нет :

Отправить комментарий