7 апр. 2015 г.

Velikonoční prázdniny

Text - Gerda Ebergardt

Měla jsem hezký zážitek - tradiční víkend v české rodině. Přijeli jsme s mým kamarádem do jeho rodného města. To město není v seznamu UNESCO, nikdo z mých kamarádů o něm neslyšel, takže jsem měla možnost poznat ten obyčejný život.  Trvalo to několik dní- jela jsem na velikonoční prázdniny.  

Ale hlavní příčinou byly narozeniny maminky mého kamaráda. Dlouho jsem přemýšlela o dárku, ptala kamarádů a svých učitelek. Rozhodla jsem se koupit ruské sladkosti- ptačí mléko a zefir. A to bylo dobré. Můj kamarád jí dal hezký dort a květiny. To byla skvělá kombinace. 

Velmi jsem stresovala a proto nemohla nic jíst. To byla moje první velká chyba. Jedla jsem všechno, ale trošku. To v české rodině nikdy nedoporučuji dělat. A to proto, že si myslí, že vám to nechutná.  

Stres byl opravdu velký a proto jsem myslela, že vůbec neumím česky, nemohla jsem říct skoro žádné slovo. Ale zlepšilo se to, protože na to musíte mít čas a klid.


Druhá velká chyba je váš vztah k alkoholu. V Rusku obvykle na schůzce s rodinou svého přítele holka nesmí mnoho pít. V české rodině to tak ale vůbec nefunguje. Tu situaci zhoršuje to,  že jsme byli na Moravě. Tam prostě musíte pít všechno, co pro vás připravili. 

Ty narozeniny byly mnohem tišší, než bývají obvykle v mém státě. Byla tam jenom rodina a já, ale nic seriózního: hráli jsme stolní hry, jedli jsme a u krbu jsme poslouchali Nohovicu. 

Také jsem zažila výlety na hory. To je taková sportovní zábava. Ale se zajímavým doplňkem - malá sklenička alkoholu je povinná pro zahřátí a dobrou energii. Myslím, že hodně lidem se budou tyto tradice líbit.

Následovalo Velikonoční pondělí. Před tím mě hodně strašili tím, co mě čeká. A taky se to pak stalo. Brzy ráno mě probudili pomlázkou a studenou vodou. A ty zábavy trvaly celé dopoledne.  Každý muž musí vyšlehat každou ženu a to dělá nejenom mládež, dále ji oprská nejhoršíma voňavkama na světě. Přícházeli domu i sousedi,  ale jak už určitě pochopili, vůbec se mi to nelíbilo.

Ještě jedna věc o kterou chci upozornit je ten vztah k Rusam, který zůstal s minulého století. V moment první besedy tatínek říkal o tom dost. To bylo nepříjemné pro mě,  ale taky to nebylo obráceno přímo ke mě.  Pak všichni zapomněli na tu tématu protože vůbec nevadí odkud jste, důležitě je to jak jste chováte. 

Asi tě dny byly nejvýznamnější pro mě aby pochopit české chování,  tradice a myšlení.

Комментариев нет :

Отправить комментарий