12 дек. 2014 г.

Stopy moderních umělců

Студенты общественно-культурного семинара получили задание с условным названием "По пражским следам известных архитекторов и скульпторов". Наиболее интересные работы мы публикуем.

Text - Mariya Kasyanova

Ten domácí úkol byl velmi zajímavý, protože jsem mohla vybrat něco moderního a neobvyklého. Nebaví se mi moc architektura a sochařství, zvlášť historická a starodávná díla. Proto jsem rozhodla navštívit Café B. Braun a některé sochy Davida Černého. 

V pondělí večer jsem jela do nejzajímavějšího pro mě místa - Café B. Braun, kde jsem mohla spojit příjemné s užitečným: mít malé večeři a udělat svůj domácí úkol. Interiér té restaurace vytvořila česká  architektka Eva Jiřičná. Vypadá to opravdu skvělé. Miluju bílou barvu v interiéru a taky se mi moc líbilo skleněné schodiště, ale nejsilnější dojem na mě udělala zrcadlová mapa na zdi, která má světle modré podsvícení. A když jsem už byla na odchodu, všimla jsem si, že na té mapě je malé červené tečky, které zobrazují všichni města, kde je Café B. Braun.

Bylo tam hrozně málo lidu (možno protože to bylo pondělí). Posadila jsem se ke stolu v přízemí. Obsluha - mladá žena - byla velmi příjemná a, ačkoli první patro bylo rezervování, dovolila mi tam vyfotit všechno, co jsem potřebovala. Bohužel kuchyň už byla zavřena, proto jsem si dala  jenom jahodový piroh a kávu a byla jsem s tím spokojená. Musím konstatovat, že ceny jsou přijatelné, ale restaurace nemá velký výběr jídla – menu je moc malé a prosté. Bez ohledu na to můj večer se proběhl velmi pěkně.


Pak čekal na mě David Černý (když i toho nevěděl). Často jsem ho díla viděla na Internetu a pochopila jsem, že jsou vždycky skandální a vypadají jako výzva společenským pravidlům a normám. Já osobně si myslím, že ten způsob vyjadřování svého ego je moc kreativní a  inspirační.

O víkendu jsem uviděla tři ho sochy: Viselec,  Hlava Franze Kafky a Embryo. Moc mě překvapilo Embryo, protože vypadá opravdu pravděpodobně díky podsvícení zvnitřku. Ale když jsem tam přišla, nebyl tam nikdo.Myslím, že je to tak kvůli rozmístění – nachází se to na zdi divadla Na zábradlí. Socha Hlavy Franze Kafky se mi moc líbila, zvlášť se když otáčí. Několik minut jsem se prostě dívala na ni bez hnutí jako pod hypnózou. Bylo tam taky málo lidu, ale fotografovali ji všichni včetně mě.

Ten týden byl opravdu zajímavý a teď vím, čím můžu překvapit svých příbuzných a kamarádů, když mě přijedou navštívit.

Комментариев нет :

Отправить комментарий