9 апр. 2014 г.

Farmářské trhy očima cizince – přesvědčeného environmentalisty

Text - Štěpán Vaškevič

Moje první setkání s farmářským trhem proběhlo v září, což je hrozně dávno. Byl jsem v Česku už dva tydni, a jeden večer jsem se dozvěděl, že se v Praze konájí farmářské trhy. V sobotu ráno jsem vyrazil na Kulaťák i když se mi hrozně chtělo spát.

Přijel jsem na trh a neuvěřil jsem vlástním očim: kolik dortů, kolik lahůdek! Procházel jsem se od stánka k stánku a myslel jsem, že takhle má vypadat opravdový trh: obří hory  cukroví, klobas a vína. Nakonec skončil trh, skončili peníze a skončili moje návštěvy.


Podruhé jsem byl na trhu minulý tyden, protože jsem chtěl uvářit tradiční běloruskou polévku – chaladnik, a proto jsem potřeboval koupit červené řepy a svázek bylinek. Po půlroku v Praze jsem  citil strášnou únavu z ohavnosti, kterou prodávají v Bille jako zeleninu, a fascinovala (a dá se říct, okouzlila) mě jen jedná myšlenka: farmářský trh znamená co nejkvalitnejší potraviny a přírodní chuť.  Ale okamžitě jsem úvědomil že není to tak. 

Koupil jsem se dvě řepky a svázek kopru, který už po dlouhé době byl na onom světě. Blbě jsem koukal na tu zeleninu, na ty farmáří a myslel jsem, proboha, proč ještě nic nepestuju ve svojí zahradě? Šel jsem dál, abych si sehnal nejakou sadbu. No, tak co si myslíte, bylo dál? Dál bylo smutně. Žreijmě, ty sazenice kopra, jež mě nabídli, jsou vypěstované v oranžerie Kralovské zahrady. Jinák, nemůžu najit důvod, proč by měla jedná ubohá centimetrová petržel stát 60 korun.

Mezi tím jsem se sledoval lidé, kteři přišli na nákup. Většinu lidí představuje střední třida, já bych spíš řekl, že chodí tám převlečení do civilu kravaťáci, již se proměnujou ve tváři, jestli se nepodáří vám do nich náhodou střčnout. Co mám říct, je to celkem masakr. Hrozně naštváný, jsem se vratil domů a rozhodnul jsem, že teďka musím prostudovat jak ty trhy fungují.

V Praze existujou 7 hlavních trhů: nejvic mi zajímal Kulaťák (www.farmarske-trhy.cz) , ale jěště jsem se podíval na tržišti na Náplavce a Jiřák (www.farmarsketrziste.cz), jež provázují občanské sdružení Archetyp. V podstatě jsem chtěl vědet nakolik je přisná certifikace těch farmářů, jak pestujou zeleninu, použivají-li skleníky a chemikalie. 

Jdeme na webovou stránku  FT (Farmařského trhu) Na Kulaťáku. V časti „Pro farmáře“ pišou, že od neho potřebujou jen živnostenský list, opravnění na prodej zboží a hygienické a veterinární osvědčení plus uzávřenou s pronajímatelem smlouvu. V podstatě tohlens znamená, že kvalita a způsob vyroby potravin celkem zůstává na svědomí farmáře.

Po navštěvě stranky farmarske-trhy.cz mám dojem Pavel Šťastný a Miroslav Dušek (zakladatele Občanského sdružení Farmářské trhy) si představujou svoje trhy jako místo pro nákup dráheho, styloveho a snad „farmářskeho“ zboží, což podle mého hlediska je pravidelný konzumní trend, který panové správně chapou a využivají.

Na webové stránce www.farmarsketrziste.cz rychle jsem pochopil, že tady je ještě víc té „farmářskosti“ a „jemně vypěstovaných plodů přece matčinama rukama“. No, ale co certifikace? Občanské sdružení Archetyp si vymyslelo neco nového.  Neočekavajte, prosím, že tady setkáte s biozebrou anebo s osvědčení EU. Jediné hodnocení je certifikat, jenž vlastně vydávají svým farmářům. Nechci dělat žadnou srándu, ale se jmenuje „Dobrý Farmář“. Nelze jmenovat kritérie, podle jež je jeden farmář dobrý, a jiný není. Taky bych chtěl úpozornit, že táto společnost apelují na koncepce lokal food,  jež přinosy pro zdráví jsou nesporný, jestli jsou správně prováděné.

Teďka bych chtěl popovídat o nečem jiném. Bohůžel, nebyl jsem v Česku před šestí lety, když ty trhy se začinali, abych mohl objektivně analizovat tuto situace. Já povím o tom, jak všechno vypadájí v Bělorusku. 

Chcete-li koupit čerstvou a kvalitní zeleninu, musite jit na obyčejný trh, nebo prostě bazar, kde svoji produkce nabízí státní a soukromé podniky. Ale babičky, kteŕe stojí vedle stanic metra (zrovna jako prodejci Nového Prostoru v ČR) prodávají asi nejlepší  bylinky v letě, jež jsou  vypěstováné na vlastních zahradech. Oni tam stojí proto, že ty hrubé 90 eur, které měsičně dostávají v důchodu od státu, nejsou k žívotu.

Pracoval jsem na bazaru i já. Lze říct, že to bylo jedno z mých nejpohodlňejších povolání. Pěstovali jsme s babičkou sadbu květin a taky ovoce. V čtyři hodiny ráno jsem sbíral rybíz a jablky, na kterých ještě zbyvala rosa, a pak jsem jel rychlíkem do Minska na Komarowski trh. Jehož prostě miluju, neřkuli dychám jeho vitální atmosféru. A prodával jsem ekologicke čisté ovoce, odebráné před dvěma hodinami. Prodaval je za absolutně skvělou cénu – míň, než 1 euro za kilo jablek, ale pro mně to byly dobré prachy. Tak jsem se žívil, ale nejen já sam. Mrzi mě, že Česko je uplně mimo takových svobodných trhů. 

Ale dosti demagogie, už musím končit. Bojkotovat farmářské trhy? Já bych takhle neklal otázku, ale chtěl bych zrovna říct, že FT je špičková akce pro ti, kteři mají rádi dobré cukroví, lahůdky a zákusky. Ačkoliv je tam hlava na hlavě, za bagetkou stojí komunistická fronta a tak, farmařsky trh je nostalgie po tom, co už se nikdy době globalizace nevrati. Poďte cucnout svařáku a kousnout klobasu, jestli je máte radi, ale uvědomte si, prosím, že nákup u tak zvańych rohlikových farmářu, neznamená, že nejste Zemi na obtíž. O alternativech budu povídat příště.

Fotky:   www. realt.onliner.by,  www.farmarsketrziste.cz,  www.farmarske-trhy.cz

Комментариев нет :

Отправить комментарий