16 нояб. 2013 г.

Slovanská epopej

Autorka Milana Rubtsova

Minulý pátek jsem šla se studenty ze třídy H1 na výstavu "Slovanská epopej" Alfonsa Muchy. Teď je v Národní galerii ve Veletržním Paláci. Bohužel, všichni nemohli jít, ale ti studenty, kterí šli, myslím, že byli pěkně překvapení. Mladá a milá Češka, která pracuje v galerii, nás doprovázila. Tak jsme se s paní Janou a náší průvodkyní dali do malé cesty.


Když jsme vešli do výstavní síně, byla jsem příjemně šokovaná: nádherné obrazy se střední velikostí 6x8 metrů měli svoje tajemství. Alfons Mucha se s námi setkal: na ohromné stěně ukazovali ústřižky filmu, kde Alfons Mucha pracuje na obrazech. Průvodkyně se nam bavila o jeho životě a vedla dovnitř sálu.



Nejdřív jsme uviděli 3 plátna, která byla největší a Mucha je prvním udělal. Barvy, tóna byly přesně upravené. Předávali náladu děje, který byli namalované na obrazech. Typický rys plátna je dělní vrstvy. Každá vrstva má vlastní informaci. Druhá věc, která mě udivila jsou lidi. Divali se na nás z obrazu a děje jsou tak pavdopodobně, že jsem měla pocit, že jsem část obraza, část historie. 

Když jsen šli od obraza do obraza, vidili jsme historii velkého slavanského národa. Bohatá kultura, chrabrost a odvaha, statečnost a síla jsou na obrazech. Porovnávání míru a války, života a smrti, světlého a tmavého ukázují nám obecné popisy Slovanů. Poslední obraz ukaže naděje Alfonsa, že Slovany budou štastní budou bydlet v míru.

Naše průvodkyně byla hodná a dobrá. Mluvila krásně a srozumitelně. Studuju češtinu jenom dva měsíce, ale mohla jsem všemu rozumět. Byli jsme tam 2 hodiny a to bylo nejzajímavější. Neodešla bych z vystavy, ale čas byl pryč, a proto jsme museli jít domu. odešli jsme a cítili jsme majestátnost a grandióznost síly, která se tají v obrazech...

Комментариев нет :

Отправить комментарий